Další setkání zástupců CZARMA s MZV

Dne 9. dubna 2026 hostilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR setkání se zástupci a zástupkyněmi asociace CZARMA zaměřené na rozvoj spolupráce s vědci a vědkyněmi působícími v zahraničí a na posílení spolupráce CZARMA se zastupitelskými úřady v různých zemích. Cílem setkání bylo pojmenovat bariéry mezinárodní mobility ve výzkumu, podpořit podporu internacionalizace české vědy a posílit spolupráce mezi státní správou, výzkumnými institucemi a odbornou komunitou. Diskuse se v prvním bloku soustředila zejména na granty PROPED, které umožňují realizaci cíleně zaměřených akcí na podporu prezentace českého vědeckého (a podnikatelského) umu v zahraničí s cílem navazovat spolupráce. V druhém bloku se diskuze věnovala vízové a pobytové agendě pro zahraniční výzkumníky, praktické překážky mezinárodní mobility, podporu „brain circulation“ a možnosti hlubší spolupráce s českými vědci působícími v zahraničí.

Za CZARMA vystoupil Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, který představil asociaci jako profesní platformu sdružující více než 500 členů a členek ze stovky institucí napříč Českou republikou. Zdůraznil roli CZARMA v oblasti komunitního propojení, profesního vzdělávání, advokačních aktivit a mezinárodní spolupráce.

Významnou část programu tvořilo vystoupení Matouše Glance z iniciativy Czexpats in Science, který představil aktivity zaměřené na propojování českých vědců a vědkyň působících v zahraničí s domácím výzkumným prostředí. Zdůraznil, že česká věda musí být otevřená světu, talentům i mezinárodní spolupráci, a představil model pravidelných setkání organizovaných ve spolupráci s českými zastupitelskými úřady. V letech 2023–2025 se uskutečnilo 17 akcí v evropských i mimoevropských městech s účastí více než 500 osob.

Jan Chmelík, vědecký diplomat Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, představil aktuální trendy ve výzkumu a inovacích v USA. Diskutoval zejména rychlý rozvoj umělé inteligence, polovodičového průmyslu a biotechnologií, ale také nové regulatorní požadavky v oblasti research security a ochrany technologií. Zdůraznil rostoucí význam transatlantické spolupráce a roli ambasád jako „entry point“ pro navazování partnerství mezi českými a americkými institucemi. Představil také konkrétní příklady spolupráce českých univerzit s americkými partnery a upozornil na příležitosti v rámci amerických národních laboratoří a významných oborových akcí v roce 2026.

Zuzana Maršálková z EURAXESS Czech Republic otevřela praktickou debatu o bariérách mezinárodní mobility výzkumníků. Vyzdvihla velmi dobrou spolupráci s odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra i se zastupitelskými úřady, současně ale upozornila na přetrvávající problémy: dlouhé lhůty, nízkou kapacitu ambasád, absenci digitalizace, vysoké náklady na zdravotní pojištění rodinných příslušníků a složitou daňovou a odvodovou problematiku při výjezdech do zahraničí. Jako klíčová doporučení zazněly plná digitalizace procesů, standardizace postupů a větší evropská koordinace mobility výzkumníků.

Za Ministerstvo zahraničních věcí vystoupil David Nový z vízového odboru, který představil současné nástroje podpory zahraničních výzkumníků v ČR, zejména režim dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu a program Klíčový a vědecký personál. Potvrdil zájem České republiky o zjednodušení přístupu zahraničních vědců na český pracovní trh a připomněl, že výzkumné pobyty mají již nyní prioritní režim při vyřizování žádostí. Současně zaznělo, že další zlepšení bude vyžadovat hlubší digitalizaci a lepší koordinaci mezi jednotlivými institucemi veřejné správy.

Na závěry kulatého stolu navázaly Petra Vaculíková a Blanka Collis, které shrnuly hlavní systémové bariéry identifikované výzkumnými institucemi a komunitou RMA. Zdůraznily, že komplikovaná administrativa vede ke ztrátě talentů, zpoždění projektů, finančním ztrátám i nižší úspěšnosti českých institucí v mezinárodních grantových soutěžích. Mezi hlavní priority připravované společné pozice CZARMA patří plná digitalizace vízového procesu, harmonizace mobility v rámci EU, zjednodušení pravidel pro sociální a zdravotní odvody při přeshraniční mobilitě a zavedení specifických výjimek pro výzkumné pracovníky.

Hlavním závěrem setkání byla shoda, že internacionalizace českého výzkumu a podpora mezinárodní mobility jsou strategickou prioritou, kterou však stále komplikují administrativní, legislativní a institucionální bariéry. Účastníci a účastnice se shodli na potřebě systematické spolupráce mezi MZV, dalšími resorty, výzkumnými institucemi, EURAXESS, CZARMA i zahraničními partnery. Další kroky budou zahrnovat přípravu společné pozice CZARMA k mobilitě výzkumníků, pokračování dialogu s relevantními ministerstvy a podporu evropských iniciativ směřujících k digitalizaci a harmonizaci pravidel pro výzkumnou mobilitu v rámci Evropského výzkumného prostoru.